MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ

Zkušební zadání obsahovalo pět různých, nepříliš složitých úloh, které korespondují s v praxi běžně řešenými případy. Byly vybrány obdobné příklady, jaké jsou uvedeny v základních předepsaných skriptech a jaké se již vyskytovaly v jiných modifikacích v předchozích zadáních. Oproti praktickým aplikacím šlo spíše o jednodušší, typové případy, aby bylo možno v daném čtyř-hodinovém časovém limitu úlohy nejen vyřešit a okomentovat, ale i zkontrolovat a případně upravit do přijatelné podoby pro odevzdání.

V tomto kole odevzdalo řešení celkem 126 adeptů. Poměr mezi adepty, kteří uspěli a kteří neuspěli byl v Praze 33 : 67, v Brně 27 : 73. Celkově jsou výsledky velmi slabé s průměrným procentem úspěšnosti 31,75 - viz tabulka. Pokud adepti uspěli, tak většinou dosáhli podstatně lepšího výsledku než je hraniční hodnota 60 bodů. A obdobně pokud neuspěli, bodový zisk byl spíše nižší než blízký hraniční hodnotě.

 

Adepti

celkem

Uspělo-počet

Uspělo %

Neuspělo-počet

Neuspělo %

Praha

100

33

33 %

67

67 %

Brno

26

7

27 %

19

73 %

å

126

40

31,75 %

86

68,75 %

 

Zkušební komisař má za to, že za neúspěchem mnohých adeptů je vedle nedostatečné přípravy i nízká schopnost řádné analýzy zadání, která je předpokladem správného zpracování řešení. To je zřejmé z existence velkého počtu prací, kdy jsou celé stránky řešení přeškrtnuty a řešení je pak buď prováděno jinak nebo již není provedeno vůbec. Pokud se totiž adept pokouší řešit úlohu opakovaně a místo několika řádků nebo jednoduché tabulky popíše několik stránek (které nakonec stejně přeškrtá), pak je zcela jisté, že mu nemůže stačit vymezený čas a navíc je nutně neúspěchem a postupující časem stresován.

Tuto domněnku potvrzuje i to, že většina velmi dobrých prací má i velmi dobrou formální úpravu (tabulkové zpracování, přehlednost, čitelné zápisy, vyznačení požadovaných závěrů, ap.).

V návaznosti na výsledky zkoušky formuloval zkušební komisař některá doporučení pro přípravu, z nichž některá se opakují z minula, ale jsou stále aktuální.

  1. Vydané úlohy minulých testů jsou v případě této zkoušky nezbytným zdrojem poznání. Zadání a řešení úloh v nich uvedených by mělo dát představu adeptovi o způsobu i formě zpracování. Přestože jsou řešení zpracována často variantně, nemohou obsahovat všechny alternativy zpracování. Je proto možno zkusit nalézt další způsoby řešení zadání. Nicméně pro správnou odpověď u každé úlohy zařazené do zkoušky se také vyžaduje zpravidla pouze jedno odpovídající řešení. V každém případě je třeba se zaměřit na pochopení principů řešení, principů používaných metod či technik, nikoliv pouze konkrétní postup pro danou úlohu, který selže, pokud je zadání jen trochu odlišné.
  2. Zásadní je význam důsledné analýzy zadání, vyznačení určujících charakteristik úlohy a klidného rozmyšlení vhodného postupu řešení, resp. zpracování zadaných úkolů.
  3. Formální úprava se sice mírně zlepšila, ale stále existuje řada prací, kde je velmi slabá. Přehlednost a uspořádanost zpracování řešení a také čitelnost zapsaného (nejde o krasopis!) je součástí kvalifikace jakékoliv činnosti v této oblasti a pomáhá i adeptovi, aby se vyznal v tom, co sám zpracoval. Navíc je i vizitkou adepta. Adepti tohoto typu zkoušky by měli mít už přiměřenou formu i kulturu projevu i písemného.

    Špatná úprava je nepříjemná nejen pro zkušebního komisaře, ale v tomto termínu se ukázalo, že i pro adepta. I adepti se zřejmě špatně orientují ve směsi škrtanců a to i pokud jsou jejich dílem. Většina velmi dobrých prací měla i velmi dobrou formální úroveň a naopak.
  4. Pro řešení je nejlépe využívat tabulkové formy zápisu dat, též z důvodů ad d).
  5. Mnozí adepti podceňují význam komentáře. Jestliže řešení úloh manažerského účetnictví má sloužit pro rozhodování, je význam správně formulovaného doporučení na základě řešení úlohy zásadní. Uvedení pouhého čísla nestačí. Zejména pokud je výslovně v úkolech vyžadována formulace závěru, nelze jeho formulaci opomenout - viz též bod h).
  6. Při zpracovávání úloh směřovat k vyšší přesnosti a důslednosti. Nejde jen o přehlednost celkovou, ale též o vyznačení toho, co považují za výsledky, ke zpracování kontrolních propočtů, k formalizaci řešení, ap. A také k formulování závěrů a doporučení - viz předchozí bod. Velmi často chybí označení jednotky (ks, tis. Kč, Kč, ap.) u vypočtené hodnoty. Takový výsledek, který nemá uvedenu měrnou jednotku nelze považovat za úplný. Neuvedení měrné jednotky může zejména v praktických aplikacích mít velmi nepříjemné následky.
  7. Jestliže ke každé úloze jsou jednotlivě zadány úkoly je třeba, aby i řešení bylo dle těchto úkolů strukturováno. Je nezbytné ke každému úkolu formulovat co nejpřesnější, jednoznačnou odpověď. Jestliže je například uloženo vyhodnotit výsledky další varianty vůči výchozí variantě, je třeba to provést a ne tento požadavek ignorovat nebo komentovat výsledek v nějakých jiných souvislostech. To může být zajímavé, ale vede to k tomu, že není splněn požadovaný úkol a adept ztrácí cenný čas. Jiný příklad: Jestliže je například požadována stručná charakteristika vztahu změny ceny a změny množství pro daný konkrétní případ, je třeba ji uvést, protože to je hlavní manažerský efekt z provedeného propočtu. Spočtená hodnota bez správné interpretace nemá valný význam, i když možná svědčí o počtářské schopnosti adepta.
    Naopak je zbytečné zabývat se dalšími aspekty, které s danou úlohou mohou souviset, pokud nejsou vyžadovány. Může to vést k tomu, že adeptovi pak nezbude dostatek času na provedení vyžadovaných úkolů. Takových prací bylo tentokrát řada, kdy adepti formulovali zbytečně rozsáhlé komentáře k jednotlivým bodům nebo dokonce i k bodům, které nebyly zadány a pak nedokázali dokončit řešení zadaných úkolů. I v praxi existuje časové omezení na řešení daného úkolu (úkol je třeba zpracovat v zadaném rozsahu a termínu, nikoliv s naprosto vyčerpávajícím rozborem).

Řešení každé úlohy musí mít přiměřenou formu, přehlednost, srozumitelnost. Jinak to nemůže být řešení přijatelné, protože často ani není zřejmé, co je v daném případě skutečně řešením dané úlohy. Dané řešení platí také pouze za určitých konkrétních podmínek a ty musí být uvedeny, zejména pokud jsou zadáním úkolu vyžadovány. Také přesná a správná interpretace spočítaných výsledků je nezbytná, protože to je vlastně to rozhodující pro manažerské řízení.

SPOLUPRACUJEME

Účetní průvodce MáDáti

Nacházíte se ve složce:

© 2019 INSTITUT CERTIFIKACE SVAZU ÚČETNÍCH, a.s. | Mapa stránek | Stránky používají redakční systém i-servis.cz