KVANTITATIVNÍ METODY A INFORMATIKA

Celkem se zúčastnilo 44 adeptů, tj. o 1 více než v prosinci 2001 a o 2 méně, než bylo při posledním termínu v červnu 2001. Tentokrát uspělo 30 adeptů (68,2 %) a neuspělo 14 (31,8 %), zatímco např. v prosinci 2001 bylo úspěšných 58,1 %. Výsledky jsou co do procenta úspěšných o něco málo lepší i proti termínu v červnu 2001, kdy uspělo 56,5 %.

Vedle mírného nárůstu procenta těch, kteří uspěli, tentokrát mírně vzrostl také  absolutní bodový průměr znalostí v porovnání s minulými termíny v prosinci a červnu 2001 nebo v prosinci 2000. Rozdíly nejsou však nikterak podstatné. Celkově se tak nadále potvrzuje dlouhodobý trend stabilizované úrovně znalostí v I. stupni. Přístup uchazečů k testům se stává zodpovědnějším, nadále ubývá vysloveně beznadějných prací (tj. s bodovým výsledkem pod hranicí 30 bodů, takové práce nyní byly jen tři). Podle mínění zkušebního komisaře se projevuje i vliv přípravných a jiných doplňkových (např. kondičních) vzdělávacích kurzů Institutu Svazu účetních a partnerských organizací, jež přispívají k lepším výsledkům uchazečů.

O bodových výsledcích uchazečů vepsaných do ekvidistantních pásem po 10 bodech vypovídá histogram č. 1 (jeho zešikmení „doprava“ je obrazem celkově uspokojivé a nadprůměrné úrovně znalostí):

V tomto termínu existovaly celkově jenom tři slabší práce (s výsledkem pod 30 bodů), což je o něco horší, než tomu bylo v prosinci 2001 a prosinci 2000 (tehdy to v obou případech byly práce jen dvě). Vysloveně vynikajících (90 a více bodů) tentokrát bylo 5 prací, jedna z nich dokonce byla hodnocena absolutním počtem 100 bodů,

V pracích se už jen v nepatrné míře vyskytují elementární chyby a základní neznalosti v postupech, kdy by frekventanti např. nedokázali rozlišit, o jaký problém se vlastně jedná. I v tomto ohledu se tedy evidentně projevuje dlouhodobá a systematická práce lektorů přípravných a kondičních kurzů.

Kvalita řešení příkladů byla tentokrát zcela srovnatelná s kvalitou slovních odpovědí, podobně tomu bylo třeba i minule v prosinci 2001, zatímco kupř. v červnu 2001 byla vidět spíše vyšší úroveň v řešení příkladů. Naproti tomu v předchozích dvou termínech (prosinec 2000, červen 2000) byla patrná spíše vyšší úroveň u slovních odpovědí. Uchazeči se nyní zřejmě snažili při své přípravě na zkoušku soustředit rovnoměrně na teorii i na praktické příklady a studie.

Vysloveně za „neúspěšný“ nebo „obtížný“ je možné označit volitelný příklad č. 7, pro který se nerozhodl vůbec nikdo!! Přitom v něm šlo pouze o poměrně triviální určení temp růstu a přírůstků (neboli 1. diferencí) tržeb. U příkladu č. 1 (dynamika průměrných cen stejnorodé produkce) asi polovina uchazečů nerozeznala individuální index (dynamiku průměrných cen) o souhrnných cenových indexů. U otázky č. 10 se někteří adepti nedokázali vyrovnat z nutností jednoduše a stručně popsat, jak se vlastně určuje index spotřebitelských cen a jaký je jeho vztah k měření inflace. Řada jiných adeptů však naopak toto úskalí zvládla velmi dobře.

Pokud jde o přiměřenost odpovědí z jednotlivých partií této zkoušky, byly znalosti ze statistiky, informatiky i z finanční a pojistné matematiky vcelku vyrovnané a rovnoměrné. Z uvedeného tedy platí, že rozhodující předpoklad úspěšnosti u většiny uchazečů tradičně tvoří rovnoměrnost znalostí v testu, který je složen fakticky ze čtyř partií.

KVANTITATIVNÍ METODY A ŘÍZENÍ

Zkoušky se zúčastnilo 31 uchazečů, tj. celkově o 7 uchazečů méně než v prosinci 2001, ale 3 adepty více než v červnu 2001 a o 6 více než v prosinci 2000. Uspělo 27 lidí, tj. 87,1 % (minule v prosinci 2001 uspělo pouze 57,9 %, v červnu 2001 82 %, před tím v prosinci 2000 uspělo 68,0 % a v červnu 2000 vyhovělo 79,3 %), neuspěli 4 kandidáti (12,9 %).

Výsledek je tedy tentokrát lepší v porovnání s předchozími oběma termíny v roce 2001 i v roce 2000 i v porovnání s prosincem 1999 (např. tehdy celkově 21 uchazečů, poměr byl 16 : 5, tj. 76,2 : 23,8 %). Jedním z důvodů je zřejmě i ta okolnost, že se dlouhodobě zvyšuje počet uchazečů vstupujících do II. stupně a ti jsou již lépe připraveni (někteří z nich mají I. stupeň „Kvantitativních metod a informatiky“ uznán) a jejich vědomosti v obtížnějším II. stupni jsou již oproštěny od některých nedostatků v rutinních postupech, které zvládli už v předchozím I. stupni.

V porovnání s termíny v letech 2001 a 2000 jsou tentokrát výsledky co do procenta úspěšných uchazečů lepší, ale nepatrně se snížil průměrný počet bodů dosažených jedním uchazečem. V porovnání s celkovým vyhodnocením výsledků I. stupně jsou ovšem výsledky ve II. stupni – podobně jako v minulých termínech – opět prokazatelně lepší (viz též histogram č. 2). To jenom dokládá, že ve II. stupni jsou uchazeči i přes obtížnější látku ve svých vědomostech ambicióznější a nároky zkoušky lépe zvládají s perspektivou možnosti dosáhnout vyšší účetní odbornosti.

V termínu červen 2002 nebyla žádná vysloveně slabší práce, tj. práce s hodnocením pod 30 bodů (v prosinci 2001 např. existovaly čtyři slabší práce). Vysloveně vynikající (více než 90 bodů) nebyly tentokrát práce žádné, pouhých pět uchazečů dosáhlo pásma 80–89 bodů. Celkově tedy při poněkud menším průměrném počtu získaných bodů výrazně poklesla variabilita výsledků, znalosti uchazečů tedy byly „sevřenější“ a mnohem více vyrovnané v porovnání s předchozími testy. O rozložení dosažených bodů do pásem po 10 bodech vypovídá histogram č. 2 (jeho pronikavé zešikmení „doprava“ je obrazem celkově uspokojivé a nadprůměrné úrovně znalostí):

Za vysloveně „neúspěšný“ či „obtížný“  je možné označit tentokrát především příklad č. 5 (výpočet střední míry zisku a rizika diverzifikovaného portfolia), o jehož řešení se dokonce v rámci volitelnosti nepokusil ani jediný z uchazečů (podobná situace dosud ještě nikdy nenastala!). Poněkud slabší výsledky byly patrné i u příkladu č. 6 (intervalový odhad úhrnné chyby účtování uplatňovaný při kontrole účetních dokladů metodou výběru vzorku). Opakující se problémy byly hlavně v otázce č. 16 (problematika pojmu transakce rozdělování v systému národního účetnictví),

Pokud jde o přiměřenost odpovědí z jednotlivých partií této zkoušky, byly znalosti ze statistiky, ekonomické statistiky, informatiky i z národního účetnictví vcelku vyrovnané a rovnoměrné. Tento fakt poukazuje na skutečnost, že rozhodující předpoklad úspěšnosti u naprosté většiny uchazečů tvoří rovnoměrnost znalostí.

Časový faktor byl podobně jako v případě zkoušek na I. stupni certifikace nastaven přiměřeně. Příklady, pokud byly dobře „odstartovány“, byly i zde v převážné většině případů i správně dořešeny. O výsledku tedy vůbec nerozhodoval disponibilní čas (v tom smyslu, že by adept nestačil určitý příklad dopočítat), ale pouze znalost nebo neznalost problému.