EKONOMIE

Celková účast 118 adeptů, prospělo 44 (37,3 %), z toho 29 v Praze (32,6 %), 15 v Brně (51,8 %). V prosinci 2001 to bylo celkově 42,42 % a v červnu 2001 uspělo 48,24 %.

Oproti minulým zkouškám se v koncepci zadání této zkoušky objevily dva nové prvky. Prvním z nich bylo výraznější metodické odlišení náplně povinné a volitelné části. Druhým novým prvkem bylo kvantitativní grafické řešení jednoduchých úloh do předkreslených grafů.

Do povinné části byly soustředěny otázky, které se ve všech zkouškách víceméně opakují, i když v různých obměnách nebo s jinak zadanými vstupy. Jde o otázky ze všech stran „promrskané“ ve sbornících otázek s řešením a adept při jejich řešení v podstatě jen napodobuje to, co už někde viděl. Povinná část tak testuje schopnost napodobování úměrnou pečlivosti přípravy adepta.

Naproti tomu se v části volitelné adept většinou setkával s úlohami, které ještě ve sbornících otázek s řešením nejsou a v nichž byl nucen do jisté míry tvořit - kombinovat dílčí poznatky nebo je aplikovat v nových situacích. Zde se zjišťovala míra porozumění principům a schopnost uplatňovat jejich znalost v nových situacích. Do této části byla zařazena i převážná většina úloh vyžadujících kvantitativní grafické řešení.

Dle názoru zkušebního komisaře tato koncepce obtížnost zkoušky nezvýšila, pouze ji jinak rozložila. Na rozdíl od minulých zkoušek, kdy větší potíže adeptům působila povinná část, teď tomu bylo naopak. V povinné části uspěla výrazně nadpoloviční většina adeptů. Naproti tomu ve volitelné části mohl negativní roli sehrát moment překvapení. Ten, kdo si příliš nevěřil, se do řešení problému, s nímž se ještě nesetkal, raději nepustil. Tomu se ale při žádné zásadnější inovaci zadání nelze vyhnout.

Lze říci, že adept, který tentokrát v povinné části nedosáhl 40 bodů, nebyl dobře připraven. Stejně tak lze říci, že adept, který ve volitelné části nedosáhl 20 bodů, má vážné slabiny ve znalosti principů a schopnosti jejich tvůrčí aplikace. Tato slabina může mít řadu příčin. Mezi nejzávažnější patří nedostatečná příprava (princip který neznám nemohu uplatnit), nebo mezery v elementární matematice a logice (adept nesestaví nebo nevyřeší jednoduchou rovnici, nechápe vzájemný vztah algebry a geometrie, případně dokáže zabloudit i ve dvou velmi jednoduchých logických krocích). To druhé je jednak důsledkem neuspokojivého stavu našeho školství, jednak i tím, že v profesi účetního je kladen větší důraz na dodržování přesných předpisů než na aplikaci principů a na logické myšlení.

Podrobnější rozbor výsledků z hlediska připravenosti a kreativity adeptů uvádí následující tabulka:

EKONOMIE

volitelná část

11.6.2002

20 a více bodů

pod 20 bodů

povinná

40 a více bodů

17  4  21

30  15  45

část

pod 40 bodů

3  0  3

39  10  49

V ní první číslo v každém ze čtyř políček udává počet adeptů v Praze, druhé v Brně, třetí celkem. Plně spokojeni můžeme být s adepty v levém horním políčku, kteří se dokázali na zkoušku dobře připravit, a prokázali i solidní schopnost své znalosti uplatnit. V pravém horním políčku se nachází adepti sice dobře naučení, ale málo erudovaní. Obvykle dokáží přesně recitovat definice, což ovšem neznamená, že věci rozumí. Z nich neprospělo celkem 22 (18 v Praze, 4 v Brně).

Těm lze doporučit, aby se v přípravě na opakování zkoušky zaměřili hlavně na samostatné řešení příkladů (tj. aby neznali předem výsledek a nekopírovali vzorové řešení), své výsledky pak porovnali se vzorovým řešením a při nesouladu pečlivě analyzovali, kde se stala chyba. Sem tam bude třeba vzít do ruky i učebnici matematiky, a zopakovat si rovnice a jejich grafy. Neměli by přitom přehlédnout, že ekonomové, na rozdíl od matematiků, někdy vynáší nezávisle proměnnou na svislou osu. Jen tak se lze zdokonalit v umění řešit problémy, kterého se jim nedostává.

Adepti z dolní řádky tabulky musí nadto zlepšit své znalosti pečlivějším studiem učebního textu a vytvořit si vzájemně provázanou soustavu ekonomických poznatků. Snáze se to říká než dělá, a proto kdo si nevěří, měl by aktivně absolvovat kurz. Aktivně znamená nečekat, co lektor odpřednáší, ale předem se připravit a vznášet dotazy. Není důvod, pro který by nešlo zkoušku složit. Někdy to jen dá víc práce.

v čem se hlavně chybovalo

Bodovalo se celkem 52 dílčích otázek zkušebního protokolu a v každé z nich alespoň někdo chyboval nebo ji nezodpověděl.

V kategorii testových otázek v ot.2 překvapivě mnoho adeptů nezařadilo mezi výrobní faktory přírodní síly, např. vítr. Přitom ve větrné elektrárně elektřinu vyrábí právě vítr. Možná je spletl fakt, že vítr je volným statkem, který nelze přidělovat, proto se za něj neplatí a nezachycuje se v účetnictví. Také ti, co mínili, že ekonomický statek je vše, co je výsledkem výroby (ot.3), si patrně neuvědomili, že výsledkem výroby může být i zmetek. A ten je podobně málo potřebný, žádaný a užitečný, jako nemoc. Proto stejně jako nemoc nemůže být ani zmetek statkem, natož ekonomickým statkem.

V kategorii otázek s volnou výpovědí byla kamenem úrazu dvojice otázek č.10 (Vysvětlete pojem „oportunitní náklady“) a č.28 (Co je oportunitním nákladem ekonomického růstu?). Adept v ot.10 obvykle uvedl, že se jedná o náklady obětované příležitosti, tj. o náklady aktivity (správně by bylo o prospěch z aktivity), kterou  jsme v podmínkách vzácnosti nuceni obětovat kvůli zvolené aktivitě. A pak jako konkrétní příklad k tomuto vysvětlení uvádí, že oportunitním nákladem volného času pracovníka je ušlá mzda za práci. Tento příklad je správný, ale není ve shodě s uvedeným vysvětlením. V příkladu je zvolenou aktivitou nicnedělání (volný čas), obětovanou aktivitou je práce. Pro pracovníka je mzda přínosem z práce, nikoli nákladem práce. Jde o ukázku toho, čemu se říká „zabloudit ve dvou logických krocích“. V jiné variantě odpovědi na ot.10 adept příklad neuvádí a ve shodě se svým vysvětlením pak na ot.28 nesprávně leč konzistentně odpovídá, že oportunitním nákladem ekonomického růstu je devastace životního prostředí (správná odpověď - užitek ze současné spotřeby).

V obou případech k chybě adepta svedla významová nejednoznačnost spojení „náklady obětované příležitosti“. Obětovaná příležitost je neuskutečněná aktivita. A ta, kdyby byla uskutečněna, měla by nějaké náklady. Neuskutečnit aktivitu znamená uspořit náklady. Toto je účetní styl myšlení a takto uvažoval adept. Nákladem ekonomové označují nějakou újmu. Újmou z neuskutečnění aktivity je ztráta užitku, který by přinesla. Toto je ekonomický styl myšlení a právě v tomto smyslu ekonomové spojení „náklady obětované příležitosti“ užívají. Termín „oportunitní náklady“ je vhodnější, protože nikoho zbytečně nemate.

V kategorii dílčích příkladů v ot.13 mnoho adeptů nedokázalo sestavit a vypočítat jednoduchou trojčlenku. Podobně v ot.34 málokdo jakkoli vyřešil dvě lineární rovnice o dvou neznámých. Úkolem ot.36 bylo nakreslit rovnice z ot.34 jako přímky grafu. Vedlejším produktem zde bylo geometrické řešení ot.34 (průsečík přímek). Je zarážející, že těm kdo vyřešili ot.36 a nevyřešili ot.34 tato souvislost unikla. V ot.20 skoro všichni vědí, proč je křivka nabídky pracovní síly „zpětně zakřivená“, ale jen málokdo si dokáže takový průběh křivky představit a nakreslit jej.

Ot.37 správně nevyřešil nikdo. Mnozí věděli, že křivka SMC1 musí procházet minimem křivky SAC1. Nalézt druhý její bod znamenalo uvědomit si, že na hladině Q0 bodu dotyku SAC1 a LAC se musí dotýkat i křivky STC1 a LTC (LTC je obálkou všech STC). V bodě dotyku mají STC1 a LTC společnou tečnu (mezní náklady), proto na stejné hladině Q0 musí ležet i průsečík SMC1 a LMC. Tato úvaha ale byla nad možnosti všech.

V kategorii souvislých příkladů téměř každý věděl, jak se cenová pružnost  nabídky či poptávky počítá (př.41a),b). Jen málokdo ale správně odměřil sklony přímek a souřadnice bodů, do vzorce dosadil a získal správný výsledek. Obecně adepti nepochopili, že při grafických řešeních úloh na předkreslených grafech je třeba přesně měřit a přesně zakreslovat polohy přímek. Mnozí jen čarou „od ruky“ pouze kvalitativně naznačili (a ne kvantitativně určili) možný výsledek. Tentokrát to zkušební komisař toleroval, ale příště už se tak nestane. Na příští zkoušku budou základní přípustné pomůcky rozšířeny o pravítko či trojúhelník s měřítkem.

Adepti by se měli při přípravě studiu více zaměřit na principy než na postupy a věnovat zvýšenou pozornost porozumění grafům a přesnému kvantitativnímu řešení úloh.

SPOLUPRACUJEME

Účetní průvodce MáDáti

Nacházíte se ve složce:

© 2019 INSTITUT CERTIFIKACE SVAZU ÚČETNÍCH, a.s. | Mapa stránek | Stránky používají redakční systém i-servis.cz