Náročnost zadání z předmětu DANĚ I byla většinou posluchačů zvládnuta jak v oblasti testových otázek, tak i v oblasti souvislého příkladu. Celková úspěšnost 61,29 % se příliš neliší od minulého termínu v prosinci 2001 (63,05).  Při hodnocení odpovědí adeptů jsou plně bodově hodnoceny odpovědi, které odpovídají v potřebné šíři na dotaz. Pokud je vypočítána pouze určitá část příkladu, je adeptu přidělena poměrná část stanoveného rozsahu bodů, pokud je tato část příkladu dotována 2 nebo 3 body.

Řada adeptů má dosud problémy v oblasti pojmového vyjadřování, v odpovědích adeptů se často odráží nedůslednost a povrchnost při studiu daňové problematiky. Obecně lze také říci, že asi v rámci nervozity při konání zkoušky, čtou adepti zkouškové zadání velmi povrchně, z čehož plynou případné dotazy na komisaře, kteří jsou přítomni při konání písemné zkoušky. Důsledkem je také nesprávná odpověď. Jeden příklad za všechny : otázka č. 50 testového zadání zněla „Od jakého dne ….“. Mnoho adeptů odpovědělo na špatně přečtenou otázku „Do jakého dne….“

Adepti zřejmě věnují malou pozornost i metodice stanovení základu daně fyzických i právnických osob. Potíže stejně jako u předcházejících zkoušek činí rozlišení jednotlivých druhů příjmů a jejich začlenění do příslušného paragrafu daně z příjmů fyzických osob a nejasnosti jsou rovněž v oblasti uplatňování nezdanitelných částek základu daně fyzické osoby a odčitatelných položek.

V oblasti daně z příjmů právnických osob je třeba při přípravě věnovat vyšší pozornost metodice stanovení základu daně právnické osoby včetně věcného vymezení položek, které zvyšují, resp. snižují základ daně a stanovení záloh na daň z příjmů podle poslední známé daňové povinnosti (včetně nutnosti vypočtenou výši zálohy zaokrouhlit). Naznačené nedostatky se frekventovaně objevují téměř u všech termínů zkoušek.

Adepti nezvládali konkrétně zejména tyto otázky: rozlišení poplatník a plátce daně, nesprávně uvedená výše výdajů stanovených procentem z příjmů u příjmů z autorských práv, zdaňování příjmu z pronájmu nemovitosti, úprava dílčího základu daně fyzické osoby z titulu poskytnutí osobního automobilu zaměstnanci k používání na soukromé a služební účely (neznalost minima 1000 Kč), neznalost pojmu „stálá provozovna“ a „daňové odpisování“, neznalost vlivu podepsání či nepodepsání prohlášení k dani na výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti, nesprávné zaokrouhlování daně vybírané zvláštní sazbou daně (srážkou) ze samostatného základu daně, neznalost podmínek rozdělení příjmů za více zdaňovacích období aj.

V příkladech byla zjištěna nesprávná identifikace příjmů osvobozených od daně a nesprávné uplatňování srážkové daně u zdroje. Řada adeptů nesprávně posoudila uplatnění zdravotního a sociálního pojistného ve výpočtu zálohy na daň z příjmů (např. u dohody o provedení práce, u pracovního poměru). Problémy činí i orientace v nezdanitelných částech základu daně, např. přehlédnutí limitu 12 000 Kč ročně pro uplatnění soukromého životního pojištění a penzijního připojištění, omezení možnosti uplatnění daru do výše 10 % ze souhrnu dílčích základů daně apod. Problémy činily i jednoduché výpočty odpisů majetku a orientace v položkách snižujících a zvyšujících základ daně právnické osoby. Adepti rovněž zapomínají zaokrouhlit výši zálohy na daň z příjmů právnické osoby.

Adepti špatně chápali otázku č. 31 testového zadání, kdy odpovídali nejvíce na otázku „Co musí plátce daně provést, byla-li mu zrušena registrace jako plátce DPH.“ .  přitom otázka zněla jinak.

Dost adeptů volilo jako uskutečněné zdanitelné plnění i zaplacení zálohy (otázka 33).

Odpověď na otázku č. 39 poukazovala na malé praktické zkušenosti se zařazením poskytovaných služeb pod správnou sazbu daně (zejména jedná-li se o zprostředkování).

Problémová oblast byla v zaokrouhlování (otázka č. 44)

Nejvíce chyb adepti provedli v otázce č. 45 – Vysvětlení pojmu „plátcova pokladny“. Zde bych také chybovost podložil malými zkušenostmi s uplatňováním tohoto daňového režimu.

V příkladu daně z přidané hodnoty byla poznat oproti minulým zkouškám určitá jistota adeptů při  volbě, v jakém případě a z čeho si lze odečíst DPH na vstupu . V části příkladu – DPH na výstupu – uskutečněná zdanitelná plnění (B.1) adepti nevypočítávali daň tzv. „shora“ pomocí koeficientu 0,1803 z ceny v úrovni včetně daně, ale „zezdola“. Špatně dělili částku včetně daně číslem 122 a násobili číslem 22. Takto jim vyšla jiná daňová povinnost. V praxi by asi nebyl tento problém vůbec správci daně řešen, ale pro poznání praktických zkušenosti adeptů to byla významná část zkoušky.

Při hodnocení příkladu vyšlo najevo, že mnozí adepti ještě ani dnes neumí správně vyplnit daňové přiznání, nebo to za ně již dělá „počítač“.

DANĚ II

Výsledky zkoušky ve druhém stupni svojí úspěšností 70,94 % tentokrát výrazně předčily  prosincový termín z minulého roku (54,55 %), nedosáhly však velmi vysoké úspěšnosti z června 2001 (77,67 %). Přesto je třeba vzhledem k obtížnosti zkoušky považovat tento výsledek za úspěch.

Stejně jako v prvním stupni adepti někteří adepti nevěnují náležitou pozornost metodice stanovení základu daně pro fyzické i právnické osoby. Celkově lze konstatovat, že zhruba u čtvrtiny adeptů jsou evidentní zásadní neznalosti této problematiky.

Řada adeptů nedokázala odpovědět na otázku týkající se uplatnění účetního období jako hospodářského roku, nevěděla o povinnosti registrace k dani, neznala metodu plného vynětí, problematiku přerozdělování dividend u spřízněných osob, minimální dobu nájmu u finančního leasingu z titulu uznatelnosti daňových nákladů u nájemce ani podmínky při uplatnění nároku na investiční odpočet v % ze vstupní ceny či způsob oceňování nepeněžního vkladu. Nezvládnuty byly rovněž jednoduché výpočty odpisů při zrychleném způsobu odpisování a výpočty zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti. Někteří adepti nerozlišují mezi pojmy „rekonstrukce“, „modernizace“ a „oprava“.

V příkladech byly zjištěny nedostatky v oblasti identifikace příjmů osvobozených od daně, chyby ve výpočtech dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti. Značné potíže adeptům činilo i rozdělení příjmů a výdajů ve sdružení fyzických osob a dále pak správné daňové řešení příjmů se zdrojem v zahraničí (adepti měli k dispozici formuláře přiznání k dani jako metodickou pomůcku). Problémy byly rovněž identifikovány v oblasti rozdělení příjmů a výdajů za více zdaňovacích období.

V případě řešení části příkladu zaměřené na daň z příjmů právnické osoby se vyskytuje (stejně jako u předcházejících termínů zkoušek) řada problémů v oblasti identifikace položek základ daně zvyšujících a snižujících, např. zařazení částek nákladů na reprezentaci, daně dědické a daně darovací, darů, ostatních pokut a penále, tvorbu opravných položek (účet 579) k položkám zvyšujících základ daně a rozdílu mezi daňovými a účetními odpisy i zúčtování opravných položek (účet 679) k položkám snižujícím základ daně aj.

V otázce č. 31 opomněli adepti vzít v úvahu pohledávku, že byla nakoupena od jiného subjektu a má tedy jiný charakter pro posouzení uskutečněného zdanitelného plnění.

Adepti neznají problematiku stravenek, které nejsou ceninami v pravém smyslu.

Při výpočtu příslušenství daně (otázka č. 54) také adepti pletli podstatu příslušenství. V řadě případů opomněli na existenci zvýšení daně za pozdě podané daňové přiznání. Podobný problém měli adepti v otázce č. 57 – výpočet penále.

Doporučení, čemu se věnovat více pozornosti při přípravě na zkoušky Daně I. a II.:

• metodika stanovení základu daně právnické osoby včetně správné identifikace položek zvyšujících a položek snižujících základ daně právnické osoby;
• metodika a podmínky rozdělování příjmů a výdajů fyzických osob za více zdaňovacích období, na spolupracující osoby a ve sdružení fyzických osob, včetně vzájemné provázanosti metodických instrumentů ;
• správná identifikace jednotlivých druhů příjmů fyzických osob;
• metodika a podmínky uplatňování investičních výhod a darů;
• zásadní otázky spojené s problematikou zdravotního a sociálního pojištění a jejich implementace do výpočtu záloh na daň;
• metodické a praktické uplatnění metod zamezení mezinárodního dvojího zdanění;
• explikace základních daňových pojmů, apod.
• vyplňování daňových přiznání k DPH
• náležitosti daňového dokladu
• výpočet daňové povinnosti (i za použití  koeficientu)
• plátcova pokladna
• práva a povinnosti daňového subjektu v daňovém řízení
• problematika stravenek
• příslušenství daně